Golden Retriever
Rádce
 


Historie plemene
Vlastnosti plemene
Pro koho se hodí
Výběr chovatele
Cena štěňátka
Úprava srsti
Výchova
10 rad psí mámy štěňátku
Socializace
Nemá Váš pes cizopasníky?
10 NE vůdcům ...zlatých retrívrů na loveckých zkouškách

linka

 

Výchova retrívrů

 

 

 

 

 


    Nejkrásnější minuty Vašeho Goldena během dne…………………

    Princip zde popisované výchovy je v tom, vyloučit všechna negativa pro psa. K negativům patří nejen výprask, hrozby, hubování, ignorování, k nim patří i neúspěchy - čímž jsou myšleny neprovedené povely. Nejušlechtilejší cíl všech našich snah by měl být přátelsky pracující partner, ne takový, který se loudá krajinou se svěšeným ocasem a těsně přilehlýma ušima. Mimoto pes se učí a pracuje v pozitivní, přátelské atmosféře lépe a lehčeji. To mějte stále na paměti. Jako příklad negativa: Řeknete "Sedni", on si nesedne! Co se stane potom? Opakujete povel, opakujete ještě jednou. Nyní je Váš hlas už hlasitější. Při dalším opakování už řvete ...On ví dávno, že jste se rozzlobili. Předpokládejme, že si po "Sedni"-řevu opravdu sedne. Byl Váš povel úspěšný? Ne! Nesedl si, protože nerozuměl Vašemu povelu. Vy jste ho znejistěli a on vyzkoušel něco, aby unikl nebezpečné situaci, a to bylo náhodou usednutí.
    Vaše kvalita jako vychovatele není měřena tím, že Váš retrívr později složí zkoušku, ale tím, jak naučené provádí, přátelsky a nadšeně nebo se sklopenou hlavou v pokoření. Vyhnout se neúspěchům je něco, co se neučí Váš retrívr, ale Vy - a to bezpodmínečně!

    P O V E L Y
    Druhý krok (stejně tak důležitý, avšak pro mnohé páníčky těžší): Jak mi můj "učeň" porozumí?. Nejprve by to byl hlas popř. řeč. Jsou lidé, kteří donesou domů štěně, položí je na plánované místo a zcela užasnou, když na povel "místo" nenásleduje odpovídající reakce. Něco takového by mělo být vrozeno, myslí si. Psi se sotva dorozumívají akusticky. Pro ně má řeč těla takový význam, který my připisujeme mluvě a písmu. Váš přítel by se neměl k "Mistrovské zkoušce" naučit více než 10 povelů. Každý povel navíc znamená zbytečné plýtvání. Zdržte se dlouhých řečí jako"Přijdeš už konečně sem…." nebo "Přines paničce míček…". Která slova budete pro povely používat, je ponecháno na Vás, i když je Váš Golden pravého anglického původu, můžete s ním mluvit čínsky, rusky nebo finsky. Kvůli jednoduchosti se držte obvyklých pojmů, - také s ohledem na pozdější zkouškovou kariéru.
    Dříve než se Váš retrívr naučí slovíčka, měli byste jej ovládat! Je mu časem vštípeno: Jako první samozřejmě jeho jméno, potom "NESMÍŠ" (odpovídá hanlivému "FUJ"), "KE MNĚ", "SEDNI", "PŘINES", "HLEDEJ", "VPŘED", "PUSŤ" (vydávání po aportu), "K NOZE" a "LEHNI"("Down") nebo "MÍSTO" ( přísně vzato: mezi těmito dvěma povely se rozlišuje, při "Lehni" ("Down") se má pes spodní čelistí dotýkat země. To je pro retrívra zbytečné a málo smysluplné). Tato slova se nazývají povely.
    Váš přítel má vynikající sluch. Když si navyknete s ním mluvit tiše, stupňuje to jeho pozornost a hlasitější tóny zůstávají v rezervě pro případ nutnosti.
    Důležitý je i způsob vyslovení. Např. "Sedni". Vojensky krátce a rázně vyslovený tento povel projede psovi až do morku kostí. Řekneme-li to tiše a protáhneme-li samohlásku, působí to téměř uklidňujícně. To stejné platí i pro "Místo" a "k noze". Jeho jméno říkáme, abychom vzbudili jeho pozornost, když křičíte, zastrašujete ho a vzbuzujete jen jeho připravenost k útěku.
    Povel "Nesmíš" má znít klidně, protáhle, avšak rozhodně, s lehce výhrůžným podtónem. Povel "Ke mně" má znít vábivě; povel "Hledej" a "Vpřed" povzbudivě; povel "PUSŤ" zcela dlouze. Nechejte si hodně času k odebrání aportu z mordy.

Konverzace mezi Vámi dvěma se přirozeně neomezuje jen na těchto 10 slov. Při chvále, se kterou musíte zacházet krajně marnotratně, se Vaší fantazii meze nekladou. Pochvala "Ano, hodný" musí znít tak nadšeně, aby si slepý posluchač myslel, že pes našel a aportoval pětitisícovku - nebo košík krásných hřibů……………….

 

 

 

 

    POVEL "KE MNĚ"
    Pes má v každé situaci ihned a přátelsky reagovat na povel "ke mně" (ať už vydaný hlasem, písknutím nebo rukou)
    Vlastně existují jen dvě cesty, jak tohoto cíle dosáhnout. Jedna spočívá v tom, vyvinout na čtyřnožce takový tlak, že by vůbec neriskoval, udělat něco jiného než neposlechnout. O "přátelském" reagování nemůže být samozřejmě ani řeč, když tímto způsobem "vychovávaný" pes se se svěšeným ocasem připlíží. Vžijme se do jeho situace. Proč měl přijít, když byl volán? Protože jste velký šéf? Tento fakt Vám pomůže stejně tak málo, jako když byste pokoušeli svést atraktivní dámu. Tajemství je lákavé (vábivé)! Udělejte se zajímavými, potom budete mít úspěch nejen u Vašeho čtyř- ale i dvounohého miláčka. Lákat - a čím? Krmivem? Trochu bez fantazie, ale o.k. Váš hlas je dirigent a Vy jste orchestr - řeč těla je velmi žádoucí ...! Chystá-li se štěně samo od sebe, tzn. nezávisle na Vás přijít, zavolejte jeho jméno a povel "Ke mně" v lákavé intonaci. Tak se učí si obojí spojit. Později ho volejte jen, pokud není zaměstnán zajímavými věcmi. Přitom se udělejte malým, nejlépe si lehněte na zem. Podaří-li se (pes přiběhne), následuje bezmezné nadšení.
    Teprve když se stane ze štěněte mladý pes, a povelu "Ke mně" porozuměl, stává se z lákání příkaz. Pomalu zvyšujeme stupeň obtížnosti, tím že zabudováváme různé svody.
    Nedělejme si iluze. Pracujete bez záchranné sítě a dvojitého dna. Avšak žádná jiná disciplína nemá tak zásadní význam pro Vaši kariéru vychovatele. Když zavoláte a on nepřijde, stojíte tam naprosto bezmocně. To se prostě nesmí stát. Stane-li se to, jděte zcela potichu a připoutejte ho na vodítko - bez žádného komentáře.

    Nejčastější chyby:

  • Povel "Ke mně" není dáván vábivě, nýbrž kasárensky.
  • Povel je vydán, ačkoliv je pramalá šance, že ho pes splní, protože je zaujat svody (např. jiní psi, ptáci, létající listí). Zvykáte ho tak, aby ignoroval Vaše povely.
  • Povel je opakován. Předpokládejme, že prvnímu povelu akusticky rozuměl, ale nevykonává ho, šance po druhém povelu je už jen polovičně velká.
  • Pán běží svému psovi naproti. (Ten si myslí: Hrajeme na honěnou.) Vzdalujte se plynule v opačném směru!
  • Potom co přiběhl, nenásleduje pozitivní zážitek. Například je bez komentáře připoután na vodítko. Mladý pes k Vám nechodí proto, že jste ho volal, nýbrž protože pro něj následuje něco pozitivního.
Při silném svodu, například při prchající zvěři by měl být pes nejprve zadaunován a potom - - až obrátí svou pozornost na svého pána - zavolán.

    "K NOZE" OVLADATELNOST NA VODÍTKU A CHOZENÍ VOLNĚ U NOHY
    Štěně si zvyká nejprve na lehké vodítko, tím že se mu necháme určovat směr a rychlost a snažíme se neustále jít ve správné pozici na jeho pravé straně. Povel "K noze" opakujeme kvůli vazbě několikrát, když se náhodou náš vrtící se malý dostane do správné pozice.
    Někdy proto musíte přejít, později budete určovat rychlost, potom i směr sami. To jde jen silnějším trhnutím za vodítko, které ještě mladého psa zastraší. Po každém takovém trhnutí musíte znovu Vašeho miláčka povzbudit.
    Neprovádějte chození na vodítku jako trest pro mladého psa, nýbrž jako hru: Nechoďte strnule vpřed a ve stejném tempu, nýbrž běžte ve vlnovce (pomyslný slalom), dělejte obraty a stále měňte rychlost. Zastavte, abyste ho mohli pochválit, abyste přivedli pozornost na sebe, abyste ho mohli povzbudit.
    Tato cvičení by měla trvat extrémně krátce. Minuta je většinou už příliš mnoho - proto by se měla častěji opakovat.
    Vodítko, které držíte v levé ruce, by mělo být neustále trochu prověšené, tak že by se mělo - když on jde správně vedle Vás - téměř dotýkat země. Běží-li příliš daleko na stranu od Vás, choďte těsně kolem domů, houští nebo plotů. Potom začne zůstávat pozadu. Lákejte ho krmivem na správnou pozici, později trhnutím vodítka.
    Zůstává-li stále pozadu, procvičovali jste pravděpodobně trhnutí vodítka příliš. Povzbuzujte ho, běžte rychleji, utíkejte! Vyvarujte se nudy, on potřebuje "akci".
    Většina psů běží příliš vpředu. Vezměte si větev, ne proto, abyste ho bili, nýbrž abyste mu s ní mávali před hlavou. Zatáčejte ostře doleva: Po krátkém trhnutí vodítka se Vaše pravé koleno srazí s jeho hlavou. Žádný strach, předtím než on bude mít otřes mozku, to vy budete mít více modřin. Zůstaňte často nečekaně stát a přiveďte ho pomocí vodítka do správné pozice.
    Čenichá na zemi. Jste nudný typ! Omlouvám se - samozřejmě jen z pohledu Vašeho psa.

    A P O R T O V Á N Í


    Už víte, že retrívr, už jako štěně, nosí téměř stále něco v mordě, že "to retrieve" znamená přinášet, a že retrívr se k této činnosti drží. Snad také tušíte, že vrozený pud k lovu (ke kořistění) a vrozený pud k přinášení musíte odpovědně odlišit. Vrozený pud k přinášení v žádném případě neznamená, vám přinášet kořist, nýbrž vyjadřuje pouze, kořist - nebo něco jiného - přenášet z jednoho místa na druhé (většinou " v jistotě"). Nezoufejte proto nad vaším štěnětem, když s tím, co považuje za kořist, zmizí opačným směrem, místo aby ji vám položil k nohám. V té chvíli projevte svoji důstojnost.
    Neexperimentujte, nýbrž rozvažte si přesně, jak budete postupovat dále. Následující se odehrává v prostoru, ze kterého vám nemůže upláchnout, aby si mohl kořist "v jistotě" přinést např. pod pohovku nebo pod skříň. Jako kořist použijte pro něj něco žádoucího, asi nepříliš malou kost. Dále potřebujete delikatesu jako odměnu. Neštiťte se natáhnout si hrubé rukavice, jestliže se obáváte, že by vás mohl kousnout.
    Jednou rukou mu dejte kost, kterou ale uvolněně držte. Po několika sekundách mu druhou rukou držte těsně před nosem odměnu, doprovázenou vaším dlouze proneseným "Nechej". Boj mezi vámi oběma není ani cílem ani vhodnou cestou k úspěšnému zvládnutí této akce. Bezprostředně po povelu "Nechej" musíte převzít kořist do svého vlastnictví - nekompromisně ! Výměna kořist za delikatesu se cvičí nejméně pětkrát denně. Když to po několika dnech budete zkoušet venku, mějte psa na šňůře.
    Obrácený extrém - málo vrozený pud k lovu (kořistění) - znamená více práce. Musíte vyzkoušet najít kořist, kterou bude nadšen, nad kterou úplně zdivočí ...
    Když už jste našli něco co ho zajímá, můžete přes hravost dosáhnout všeho. Tímto se budeme také více zabývat u loveckého výcviku. Důležité je, probudit jeho radost k aportování už ve štěněčím věku.
    Udělejme si povědomost, co je rozuměno pod aportováním:
    Váš přítel sedí v základní pozici na Vaší levé straně. Hodíte jemu známý aport ve směru vašich pohledů, a to tak, aby mohl vidět jak házení tak také ležící aport. Čekáte chvíli, než ho vypustíte s povelem "Přines". On běží k aportovanému předmětu, bere jej do mordy, vrací se nejkratší cestou k vám, sedá si na tichý povel nebo ukázání prstem před vás a ochotně odevzdává svou kořist na povel "Nechej".

    Vidíme, že aportování se skládá z mnoha různých jednotlivých výkonů:

  • vyběhnutí na povel ( a jen na povel !!!)
  • uchopení aportu
  • návrat přímou cestou
  • usednutí
  • předání
Takhle předává vítěz PZ: Bessy Aurea Rosa

 

 

 

 

 
    Aby se vyloučily neúspěchy, cvičíme jednotlivé činnosti nejprve jednotlivě. Začínáme s předáváním. Nechce-li svou kořist vydat - je jeho pud k lovu (ke kořistění) dobře vyvinut - nabídněte mu výměnu "Tvůj aport za kousek jitrnice".
    Nechcete-li, aby vám později aport házel k vašim nohám, musíte v jeho časném mládí cvičit "držení" - hravou formou, s aportem, na který je celý divý. Buďte přitom důslední a trpěliví, ale nepřeceňte jeho možnost koncentrace!
    Usedání před vás při předávání cvičíme, jakmile dobře předává. Kdyby měl sklon nechat svou kořist upustit, před tím než usedne, dejte ruku pod jeho mordu, předtím než řekněte "sedni". Nechte ho držet kořist vsedě několik sekund navíc.
    Váš(e) partner(ka) drží vašeho miláčka. Vy se vzdálíte několik metrů. Před tím než ho zavoláte "Přines", dá mu pomocník do mordy aport. Později to jde bez pomocníka. Posadíte ho někam, kde ho nic nebude svádět, položíte mu aport před nos a vzdálíte se, na začátku jen pár kroků, později sto i více metrů.
    Nejtěžší část aportování je pro dobrého retrívra v tom, aby ihned nevyběhl, když něco letí vzduchem. Udělejte mu jasno, smí aportovat jen tehdy, když byl k tomu vyzván. Házejte kozlík, nebo co rád přináší, před něj v terénu, aniž byste ho nechali aportovat. Zvykejte ho od začátku na toto: Držte ho nejprve dvě sekundy, než mu vydáte povel "Přines" a vypustíte. Kořist bude ještě žádoucnější.
Pohození kozlíku na vodu, po dopadu na hladinu s povelem aport fenka vybíhá do vody
Uchopení kozlíku na hladině. Dychtivá temperamentní mladá fenka při nácviku aportu z vody - jakmile je zvládnutý aport z terénu ihned přejdeme na vodu.
Úchop kozlíku získaný dřívějším nácvikem povelu drž zabrání odkládání nebo odhazování aportu při vystoupení z vody na břeh.

 

Takhle začínala pozdější vítězka PZ
Carolina Scandinavia Finland


(Poznámka pro pokročilé: Po zvládnutí pohozené na vodu přejdeme k hledání na vodní hladině - psa odvedeme od břehu, pomocník vypustí nebo pohodí aport - zvěř na hladinu a psa na vodu vypouštíme s povelem Hledej ! - z počátku vždy "pod větrem" ! - odstraní se tím známý zlozvyk, když pes plave tak daleko kolik pán dohodí, na místě krouží a hledá aport - zkoušky se tak dají absolvovat, ale na honu jste pro smích)


    Co se může ještě nedařit?
  • Neběží k aportu. Kořist není dostatečně zajímavá. Musíte hledat lepší nápad. Eliminovali jste možné jiné svody?
  • Nebere aport. Vyzkoušejte to přes žaludek. Pracujte s aportem, který voní po krmivu a sice tehdy, když je hladový.
  • Hraje si s aportem. Vezměte ho na šňůru a nechte ho aport nést. Trénujte také doma v obýváku. Kozlík není žádná hračka.
  • Přináší aport "v jistotě". Neudělejte teď něco špatně ! Nedělejte nic. Nevolejte, nelákejte, nehubujte, nic - jděte pryč v opačném směru, pokud možno tam, kde ho nečekají žádné jiné svody. Na programu je teď trpělivost. Místo toho, abyste si mysleli v duchu "to blbé psisko", měli byste se radovat z toho, že máte exemplář se zdravými instinkty. Když jste se už připravili na čekací dobu několika hodin, zažijete krásné překvapení. Po nejdéle třiceti minutách stojí před Vámi ... " to je hodný pejsek ...". Přijde-li bez kozlíku, běžte zcela klidně zpět, vezměte aport a ihned začněte předvádět divoký radostný tanec "Haha, teď je to moje kořist ..."
  • Přeběhne s aportem kolem vás - jako by říkal "Zkus mi mou kořist vzít." Příště si vezměte s sebou noviny. Kozlík hoďte z lavičky v parku. Je-li jeho pud k lovu (ke kořistění) silně vyhraněn, můžete si v klidu číst, když ne, zkuste běh v opačném směru.
  • Upustí aport tři metry před vámi. Zůstane-li u aportu stát, chce si pravděpodobně hrát. Sedněte si a vyčkávejte. Hrát se bude podle vašich pravidel - ne podle jeho. Přijde-li bez aportu k Vám, byli jste v minulosti příliš štědří na pamlsky a nedostatečně důslední ve všech činnostech.

S použitím pramenů zahraniční literatury, tříletých zkušeností z výcvikových setkání členů Retriever klubu CZ a vlastní výcvikové praxe s CH.Adarem Gold Rebecca a CH. Carolinou Scandinavia Finland sestavili P +J Neuhöferovi, CHS SACADAR, neuhofer@quick.cz

 

 

 

 

 

linka


Historie plemene
Vlastnosti plemene
Pro koho se hodí
Výběr chovatele
Cena štěňátka
Úprava srsti
Výchova
10 rad psí mámy štěňátku
Socializace
Nemá Váš pes cizopasníky?
10 NE vůdcům ...zlatých retrívrů na loveckých zkouškách


Na hlavní stránku Návrat na předchozí stránku Napište nám